Plánování cesty

Výborně, už umíte chodit i zatáčet. Čím delší je ale cesta, tím snáz se v programu splete jeden blok, a pes pak skončí v živém plotě. Programátoři proto program nejdřív naplánují a teprve potom ho píšou.

Představte si, že navigujete kamaráda po telefonu. Nestačí mu říct „dojdi ke mně“; musíte mu popsat každý kus cesty: „Jdi dva kroky rovně. Zahni doprava. Jdi dva kroky…“ Stejně musíte vést i psa. Zelené políčko nevidí, zná jen kroky, které mu dáte.

Jak na to:

1. Projděte cestu na obrazovce prstem, od psa až do cíle.
2. Rozdělte ji na rovné úseky. Spočítejte, kolik políček má každý úsek.
3. Na každém rohu si řekněte, kam se pes právě dívá a jestli se má otočit doleva, nebo doprava.
4. Teprve teď skládejte bloky, úsek po úseku. Klidně program spusťte i rozpracovaný a zkontrolujte, že první úseky fungují.

Rozdělit velký úkol na menší části, které už snadno vyřešíte, je jedna z nejdůležitějších dovedností programátora. Říká se jí dekompozice.