Počítání pozpátku a po krocích

Krok cyklu for nemusí být i++. Cyklus může počítat pozpátku, po dvou nebo po pěti, nebo začínat nulou. Stačí změnit jeho tři části.

Počítání pozpátku. Začněte nejvyšším číslem, pokračujte, dokud je proměnná alespoň tak velká jako nejnižší číslo, a zmenšujte ji pomocí i--:

for (int i = 3; i >= 1; i--) {
    printf("%d\n", i);
}
printf("Start!\n");

3
2
1
Start!

Dejte pozor na podmínku: je to i >= 1, tedy „větší nebo rovno“. Když opíšete i <= 1 z cyklu, který počítá nahoru, podmínka hned na začátku neplatí (3 <= 1) a cyklus neproběhne ani jednou. Pro překladač to není chyba, cyklus prostě nic nevypíše.

Počítání po krocích. Když chcete počítat po větších krocích, použijte v kroku += nebo -=. Tento cyklus počítá po pěti:

for (int i = 0; i <= 20; i += 5) {
    printf("%d\n", i);
}

0
5
10
15
20

Proměnná nemusí hranici trefit přesně. S podmínkou i <= 22 vypíše cyklus stejných pět čísel: po 20 přijde 25 a 25 <= 22 neplatí.

Počítání od nuly. Programátoři často počítají od 0. Tento cyklus proběhne třikrát, pro i rovné 0, 1 a 2:

for (int i = 0; i < 3; i++) {
    printf("Kolo %d\n", i);
}

Kolo 0
Kolo 1
Kolo 2

Cyklus for (int i = 0; i < n; i++) proběhne přesně n-krát. Uvidíte ho velmi často, protože v příští lekci, o polích, se počítá od nuly.

Nejčastější chyba v cyklu for je chyba o jedničku: cyklus proběhne o jeden průchod víc nebo míň, než má. i < 3 skončí u dvojky, i <= 3 u trojky. Když začnete nulou a napíšete i <= 3, cyklus proběhne čtyřikrát: pro 0, 1, 2 a 3. Když si nejste jistí, kolikrát cyklus proběhne, zapište si hodnoty, kterými jeho proměnná projde, a spočítejte je.