Přidání prvku: push_back()

Vektor nemusí mít pořád stejný počet prvků. Metoda push_back() (anglicky „přidat dozadu“) přidá prvek na konec vektoru. Nový prvek napíšete do závorek:

std::vector<std::string> znackyAut = {"Mercedes", "Škoda"};
znackyAut.push_back("Volvo");
std::cout << znackyAut[2] << std::endl;
std::cout << znackyAut.size() << std::endl;

Program vypíše:

Volvo
3

Zápis znackyAut.push_back("Volvo") čtěte zleva doprava: u vektoru znackyAut zavolejte metodu push_back() a ta na jeho konec přidá "Volvo". Vektor se změní a s ním i jeho velikost. Nový prvek musí mít typ prvků vektoru: do vektoru textů přidáváte texty, do vektoru čísel čísla.

Takto můžete vektor sestavit i postupně, od prázdného vektoru:

std::vector<int> body;
body.push_back(12);
body.push_back(7);
std::cout << "Počet: " << body.size() << std::endl;
std::cout << "Poslední: " << body[body.size() - 1] << std::endl;

Program vypíše:

Počet: 2
Poslední: 7

Pozor, přiřazením na index za koncem vektoru nový prvek nepřidáte. Kdybyste v tomto příkladu napsali body[2] = 30;, vektor by měl pořád dva prvky a hodnota 30 by se zapsala někam do paměti za jeho konec. Program by se pak mohl chovat nepředvídatelně nebo spadnout. Zápis body.at(2) = 30; by program aspoň zastavil s chybou. Nové prvky vždy přidávejte pomocí push_back().