Shrnutí

V této lekci jste se naučili, že:

• if podmínka then … end provede svůj blok, jen když je podmínka pravdivá. O tom, co patří do bloku, rozhodují then a end; odsazení o 4 mezery to ukazuje lidem.
• else přidává větev pro případ, že podmínka pravdivá není, a elseif (jedno slovo) přidává další větve s vlastními podmínkami. Provede se jen první pravdivá větev, takže záleží na pořadí. Celý příkaz uzavírá jedno end; else if by potřebovalo další.
• Porovnávací operátory porovnávají dvě hodnoty: ==, ~= (ne !=), <, >, <= a >=. = přiřazuje, kdežto == porovnává. Texty se rovnají, jen když se shodují přesně. Číslo se nikdy nerovná textu a porovnat je pomocí < nebo > je chyba.
• Proměnná vytvořená pomocí local uvnitř bloku existuje jen do konce bloku. Vytvořte ji před příkazem if a ve větvích ji měňte.
• and, or a not spojují podmínky. Každá část musí být celé porovnání a not platí jen pro hodnotu hned za ním. Závorky podmínky seskupují.
• Jako nepravda platí jen false a nil. 0 a "" platí jako pravda. if x then se ptá, jestli má x hodnotu (není nil).
• x or výchozí dá výchozí hodnotu místo nil. podmínka and a or b vybere jednu ze dvou hodnot, pokud a není false ani nil.
• Příkaz if může být vnořený v jiném if; každé end uzavře nejbližší otevřený if.
• Rozsah potřebuje dvě porovnání: t >= 10 and t <= 25. 10 <= t <= 25 je chyba. V řetězu elseif se každá větev může spolehnout, že podmínky nad ní byly nepravdivé.

V příští lekci, o cyklech, se naučíte, jak program přimět, aby kód opakoval: třeba aby prošel všechny dny sezóny.