Setí

Ema má 30 mincí a plán: která semínka chce koupit a kolik. Plán prochází popořadě. Když má na položku dost mincí, semínka zaplatí a zaseje je na nový záhon. Když ne, položku přeskočí a přejde k další.

Položka plánu obsahuje jen název plodiny a počet semínek. Všechno ostatní o plodině, třeba cena semínka, je v seznamu plodiny. Program proto potřebuje funkci, která najde plodinu podle názvu. To je hledání z lekce o slovnících: cyklus prochází seznam, a když najde správný záznam, return ho vrátí a hned ukončí celou funkci, i s cyklem. Když cyklus nic nenajde, dojde funkce až k return nil za ním. Třeba zvířata na farmě:

local zvirata = {
    {jmeno = "Bella", druh = "kráva"},
    {jmeno = "Rex", druh = "pes"},
}

local function najdiZvire(jmeno)
    for _, zvire in ipairs(zvirata) do
        if zvire.jmeno == jmeno then
            return zvire
        end
    end
    return nil
end

print(najdiZvire("Rex").druh)
print(najdiZvire("Micka"))

Vypíše:

pes
nil

Když má plán překlep, třeba "mrkve", vrátí najdiPlodinu hodnotu nil a program skončí na prvním řádku, který chce z plodiny něco přečíst:

main.lua:40: attempt to index a nil value (local 'plodina')

Záhon je nový záznam se třemi klíči: plodina, celý záznam plodiny (ne jen její název), seminka, počet semínek, a dnyRustu, kolik dní už záhon roste, zatím 0. dnyRustu budete potřebovat v dalším kroku. Díky celému záznamu pod klíčem plodina si záhon později přečte zahon.plodina.dny i zahon.plodina.nazev. Nic se přitom nekopíruje: jak víte z lekce o slovnících, zahon.plodina a záznam v seznamu plodiny jsou jedna a tatáž tabulka.

Záhony přidávejte do seznamu zahony pomocí table.insert. Hned potom je #zahony číslo nového záhonu: 1 u prvního, 2 u druhého. Semínka stojí polozka.seminka * plodina.cenaSemen mincí a Ema je může koupit, když je cena <= jejím mincím. S < by nikdy nemohla utratit poslední minci.

V string.format napište x těsně před %d, bez mezery: "%s x%d" dá mrkev x4.