Uzávěry

Funkce může vytvořit jinou funkci a vrátit ji, jako každou jinou hodnotu. Nová funkce si pak pamatuje lokální proměnné funkce, která ji vytvořila, i když ta už skončila. Tady je funkce, která vyrábí počítadla:

local function vytvorPocitadlo()
    local pocet = 0
    return function()
        pocet = pocet + 1
        return pocet
    end
end

local pocitejVejce = vytvorPocitadlo()
print(pocitejVejce())
print(pocitejVejce())
print(pocitejVejce())

Vypíše:

1
2
3

Krok za krokem: vytvorPocitadlo() vytvoří lokální proměnnou pocet s hodnotou 0, pak vytvoří anonymní funkci, vrátí ji a skončí. Vrácená funkce se uloží do pocitejVejce. Normálně lokální proměnné funkce po jejím skončení zaniknou, ale pocet ne: vrácená funkce ho používá, a tak ho Lua uchová, dokud ta funkce existuje. Každé volání pocitejVejce() tenhle pocet zvýší a vrátí.

Funkci spolu s proměnnými, které si pamatuje, se říká uzávěr (anglicky closure). Každé volání vytvorPocitadlo vytvoří nový pocet, takže každé počítadlo má svůj vlastní:

local function vytvorPocitadlo()
    local pocet = 0
    return function()
        pocet = pocet + 1
        return pocet
    end
end

local vejce = vytvorPocitadlo()
local mleko = vytvorPocitadlo()
vejce()
vejce()
mleko()
print("Vejce: " .. vejce())
print("Mléko: " .. mleko())

Vypíše:

Vejce: 3
Mléko: 2

vejce() na samostatném řádku zavolá počítadlo a číslo, které vrátí, zahodí. To je v pořádku. Proč prostě nepoužít jednu proměnnou mimo funkci? Pak by ji mohla změnit kterákoli část programu a pro dvě počítadla byste potřebovali dvě proměnné a dvě funkce. V uzávěru je pocet schovaný: dostane se k němu jen samotné počítadlo.

Parametry vnější funkce jsou také její lokální proměnné, takže si je uzávěr pamatuje také:

local function vytvorProdejce(cena)
    return function(pocet)
        return pocet * cena
    end
end

local prodejMrkev = vytvorProdejce(5)
local prodejDyne = vytvorProdejce(20)
print(prodejMrkev(10), prodejDyne(3), prodejMrkev(2))

Vypíše:

50	60	10

prodejMrkev si pamatuje cenu 5 a prodejDyne cenu 20. Každá vrácená funkce má svou vlastní cena, nastavenou jednou, když vznikla.