Vypisování

Program může mít tolik příkazů, kolik potřebujete. Lua je provádí jeden po druhém, shora dolů, a každý print vypíše nový řádek:

print("Dobré ráno, Emo!")
print("Slepice snesly 7 vajec.")
print("Bella dala 12 litrů mléka.")

Vypíše:

Dobré ráno, Emo!
Slepice snesly 7 vajec.
Bella dala 12 litrů mléka.

Řádky ve výstupu jsou ve stejném pořadí jako příkazy v programu. Když dva příkazy print prohodíte, prohodí se i jejich řádky.

print(), který nemá v závorkách nic, vypíše prázdný řádek. Hodí se k oddělení částí výstupu:

print("Pondělí")
print()
print("Počasí: slunečno")

Vypíše:

Pondělí

Počasí: slunečno

Text můžete napsat do dvojitých uvozovek, "Ahoj", nebo do jednoduchých, 'Ahoj'. Obojí znamená totéž, jen musí text začínat i končit stejným druhem uvozovek. V tomto kurzu používáme dvojité. Jednoduché se hodí, když jsou dvojité uvozovky v samotném textu:

print('Rex štěká: "Haf!"')

Vypíše:

Rex štěká: "Haf!"

České uvozovky „ a “ jsou pro Lua obyčejné znaky, stejně jako písmena. Uvnitř textu je proto klidně použijte: print("Rex štěká: „Haf!“") vypíše Rex štěká: „Haf!“. Text jimi ale začít ani ukončit nejde. A když se uvozovky na začátku a na konci textu liší, třeba print("Ahoj'), Lua nepozná, kde text končí, a program skončí chybou.

Pozor i na chybějící uvozovky. Bez nich Lua nečte slova jako text, ale jako názvy, třeba jako název funkce print:

• print(Ahoj Emo) skončí chybou, protože dva názvy za sebou nedávají smysl.
• Jedno slovo bez uvozovek dokonce chybu nezpůsobí: print(Mrkev) vypíše nil. Nic v programu se nejmenuje Mrkev a nil znamená v Lua „nic“. Víc o názvech a o nil se dozvíte v příští lekci.