Proč jsou data v několika tabulkách

Zatím každý dotaz četl jedinou tabulku. Odpověď na běžnou otázku o obchodě je ale často rozložená do několika tabulek. Kdo zadal objednávku 4? Tabulka objednavky zná jen ID zákazníka. A co v ní bylo? To je v tabulce polozky, a zase jen jako ID her. Proč databáze ukládá věci takhle odděleně, když se na ně pak hůř ptá?

Představte si, že by obchod měl všechno v jedné velké tabulce, s řádkem pro každou položku každé objednávky a se vším, co k položce patří, přímo v jejím řádku. Objednávky Evy Novotné by vypadaly takhle:

Čte se to snadno, ale pořád dokola se v tom opakuje totéž. Jméno, e-mail a město Evy Novotné jsou v každém řádku každé její objednávky a název každé hry by byl v řádku každé objednávky, ve které hra byla. To přináší potíže:

• Každou změnu je nutné udělat na mnoha místech. Když si Eva změní e-mail, musí se změnit ve všech jejích řádcích. Když na jeden zapomenete, tabulka tvrdí dvě různé věci a nikdo neví, která z nich platí.
• Překlep udělá z jedné věci dvě. Když bude v jednom řádku „Eva Novotna“, vypadá to najednou jako dvě různé zákaznice.
• Některé věci se nemají kam uložit. Zákazník, který si ještě nic neobjednal, nebo hra, kterou nikdo nekoupil, by neměli žádný řádek.
• Tabulka je zbytečně velká, protože se stejný text ukládá mnohokrát.

Proto databáze rozdělí data do tabulek tak, aby každá věc byla uložená právě jednou: každý zákazník má jeden řádek v tabulce zakaznici, každá hra jeden řádek v tabulce hry. Jak víte z první lekce, každý z těchto řádků má primární klíč, sloupec id s číslem, které žádný jiný řádek tabulky nemá. Ostatní tabulky na řádek ukazují tímto číslem v cizím klíči: zakaznik_id v tabulce objednavky obsahuje id zákazníka, hra_id v tabulce polozky id hry. Když si Eva změní e-mail, změní se v jednom řádku a všechny její objednávky na ni ukazují dál.

Háček je v tom, že odpověď na jednu otázku je teď rozložená do několika tabulek. S tím, co zatím umíte, musíte klíče sledovat sami, dotaz po dotazu. Nejdřív kdo zadal objednávku 4:

SELECT zakaznik_id
FROM objednavky
WHERE id = 4;

Zákazník s ID 1. Číslo si přečtete ve výsledku a použijete ho ve druhém dotazu:

SELECT jmeno, email
FROM zakaznici
WHERE id = 1;

Funguje to, ale je to pracné: číslo jste museli opsat z jednoho výsledku do dalšího dotazu. Seznam všech třiceti objednávek se jmény zákazníků by zabral jedenatřicet dotazů. V dalším cvičení to necháte na databázi: tabulky spojíte v jednom dotazu.