Délka seznamu a poslední prvek

Často nevíte, kolik prvků seznam má. Třeba ho naplnila jiná část programu, nebo se počet prvků za běhu programu mění (prvky přidávat a odebírat se naučíte v dalších cvičeních). Zjistíte to vždy pomocí len() (z anglického length, délka):

studenti = ["Anna", "Boris", "Cecílie", "David", "Eva"]
print(len(studenti))

Program vypíše:

5

Stejně jako print() je i len() funkce: příkaz, který použijete tak, že napíšete jeho název a do kulatých závorek hodnotu, se kterou má pracovat. len() vám dá číslo, takže ho můžete uložit do proměnné, počítat s ním nebo ho vypsat s popiskem: print("Studentů:", len(studenti)) vypíše Studentů: 5.

Díky len() víte, kde je poslední prvek. Indexy začínají od 0, a proto je poslední index vždy o jedna menší než počet prvků: seznam s 5 prvky má indexy 0, 1, 2, 3 a 4. Poslední prvek je tedy na indexu len(studenti) - 1:

print(studenti[len(studenti) - 1])

Program vypíše:

Eva

Python nejdřív spočítá index v hranatých závorkách (5 − 1 = 4) a potom přečte prvek na tomto indexu. Častou chybou je zapomenuté - 1: studenti[len(studenti)] se ptá na index 5, na kterém žádný prvek není, a skončí chybou IndexError: list index out of range.

Poslední prvek potřebujete tak často, že na něj má Python zkratku: záporné indexy, které se počítají od konce. Index -1 je poslední prvek, -2 předposlední a tak dále:

print(studenti[-1])
print(studenti[-2])

Program vypíše:

Eva
David

studenti[-1] je vždy poslední prvek, ať je seznam jakkoli dlouhý. Proto se v Pythonu píše místo studenti[len(studenti) - 1].