Vnořené seznamy

Prvkem seznamu může být jakákoli hodnota, dokonce i další seznam. Seznamu uvnitř seznamu se říká vnořený seznam. Vnořené seznamy se hodí pro data, která tvoří skupiny, třeba studijní skupiny:

studijni_skupiny = [["Anna", "Boris"], ["David", "Eva", "Cecílie"]]
print(studijni_skupiny)

Program vypíše:

[['Anna', 'Boris'], ['David', 'Eva', 'Cecílie']]

Seznam studijni_skupiny má dva prvky a každý z nich je seznam jmen, tedy jedna studijní skupina. První index vybere skupinu a ta je obyčejný seznam:

print(studijni_skupiny[1])

Program vypíše:

['David', 'Eva', 'Cecílie']

Jednoho studenta získáte, když přidáte druhý index v hranatých závorkách. studijni_skupiny[1][0] nejdřív vezme prvek na indexu 1 (druhou skupinu, ["David", "Eva", "Cecílie"]) a z tohoto seznamu potom prvek na indexu 0:

print(studijni_skupiny[1][0])

Program vypíše:

David

S vnitřními seznamy funguje všechno, co o seznamech znáte. len(studijni_skupiny) je 2, tedy počet skupin, kdežto len(studijni_skupiny[1]) je 3, tedy počet studentů ve druhé skupině. studijni_skupiny[0][-1] je poslední student první skupiny, "Boris". A volání studijni_skupiny[0].append("Tomáš") přidá Tomáše na konec první skupiny.